27.10.19

Z botanicé zahrady I.


Čtyři dny volna, narozeniny, krásný počasí... Co víc si přát? K mé smůle teď ale probíhají rozsáhlé práce na dublinských vlakových tratích a tak jsem musela zrušit plány, jako byl výlet do Howth, nebo Bray. K moři. Naštěstí tu je plno alternativ zahrnujících dlouhou procházku a hlavně PŘÍRODU. Už je to docela dlouho, co jsem viděla kus zeleně. Není zkrátka čas a už se brzo stmívá. Takže pro výlety do "divočiny" musí holt být den volna a o dost víc času - během pracovních dnů se to vše skloubit dohromady dost dobře nedá. Nicméně, včera jsem se vydala alespoň do Národní botanické zahrady. Ze čtvrti, kde momentálně bydlím, je to asi tak 4 kilometry dlouhá procházka. Tudíž jsem včera ušla dvanáct kilometrů, protáhla nohy, záda (už mě z toho věčnýho kroucení nad pacientama začínaj bolet - jo, já vím, měla bych začít cvičit), taky lehce a zdravě "vymrzla" (ne doslova, bylo 8 stupňů, ale i tak!) a konečně si po dlouhé době užila trochu klidu a přírody, i když ne v tom nejpřirozenějším slova smyslu. Šustící listí pod nohama, veverky a vrány, jezírka, spousta rostlin, kaktusů, palem, dubů, buků. Odkvétající gigantické bougainvilleové keře, divoké květy strelície. Balzám! :) Ve skleníku už skoro nic nekvetlo, ale i tak to byla solidní romantika. Ještě aby ne, když už má za sebou solidní kus historie. Dublinská národní botanická zahrada tu je už od roku 1795!




















Žádné komentáře:

Okomentovat