17.03.19

Sedmnáctého března, Dublin


Irské stereotypy a klišé patří po většinu roku hlavně turistům a nadšeným imigrantům, zatímco Irové se na ně tváří kysele, moc se k nim nehlásí a otravuje je to. 

Jen v jeden jediný den si dokonce i oni nadšeně nasazují zelené leprikoní kloboučky, malují si trojlístky na tvář, hrdě si podupávají na jejich tradiční hudební "tudlajdá-dýdlajdá" a na ulicích hromadně imitují tanečky z Riverdance (protože každý opilý Ir věří tomu, že dokonale ovládá step).


Dublin je na Sv. Patrika celý neprůchodný a neprůjezdný, protože tudy prochází MONSTRÓZNÍ průvod (Pride parade je oproti tomu čajíček), v noci je na ulicích NEHORÁZNÝ BINEC a RANDÁL, hrozně se pije a je to strašná prča.

Víc nemám, co bych k tomu dodala, protože to se prostě musí ZAŽÍT!





Žádné komentáře:

Okomentovat