13.06.19

Pernštejn




Je to tam! Po dlouhých a dlouhých letech jsem konečně MDDr. a můžu začít postupně rozprodávat učebnice, které už pravděpodobně nikdy v životě neotevřu. Třeba taková farmakologie, nebo mikrobiologie mě straší na stole už léta s tím, že "co když tam budu někdy něco potřebovat?" Nepotřebovala. Na věci navíc, na které jsem se v nich zpětně dívala se nikdy nikdo už neptal. Ztrácení času je často vedlejší produkt mnoha věcí, které dělám, aneb s poctivostí nejdřív pojdeš. Nově nabytou volnost jsem oslavila lahví vína a taky pořádným VÝLETEM se vším všudy. To znamená - navštívit nějaký náš krásný český pohádkový hrad a následně si sednout do hospody na pivo a smažák. I když to nakonec skončilo u Mattonky a krůtích prs v takové zapadlé hospůdce kdesi na pomezí Moravy a Vysočiny, byla to NÁDHERA. Je zkrátka krásně, když je hezky...

Hrad Pernštejn je moje srdcovka. Byla jsem tu už snad desetkrát a vždycky odcházím nadšená. Báchorku o býkovi s houžví v noce znám už nazpaměť a tu pohovku u okna si v duchu pojenuju "chaise longue" ještě před tím, než to vyřkne průvodce. Zbožňuju tamní starou kuchyň s místností, kde lokajové připravovali suroviny před vařením a z té nádherné knihovny, z té jdu vždycky do kolen... Je to jako by se člověk vrátil stovky a stovky let nazpět a moje fantazie a představivost vždy jede na plné obrátky. Jiná už nebudu... :D








...

Žádné komentáře:

Okomentovat