05.03.19

See you in Copenhagen!




Ikonický přístav Nyhavn. 

Konec ledna. Těšila jsem se na něj tak strašně moc, že jsem z toho už pěkně dlouho špatně spala. Konečně se totiž měl uskutečnit výlet, který jsme si s kamarádkou Yanou naplánovaly v práci snad už někdy v polovině léta. Naprosto spontánně, z ničeho nic. Prostě jen tak. A právě tyhle plány bývají nejlepší.

S Yanou jsem se poznala v práci v Dublinu, kam nastoupila asi měsíc po mně. Přes lehce chladnější počáteční oťukávání mi zrovna ona dost pomohla s mým bojem o pps číslo, jelikož ona i přes to, že je o pět let mladší, byla asi tak stokrát informovanější a připravenější na irský systém sociálních služeb, než já :D Po pár týdnech už bych si nedokázala představit pracovní den bez našich klábosení v kuchyni na tajňačku, kde jsme se ve chvilkách "volna" královsky bavily nad irskými stereotypy (slang, akcent, počasí, irové a irky, to bylo věčné téma...) při polívání palačinek javorovým sirupem a míchání salátů. Prostě jsme si padly do noty. Málokdy natrefíte na někoho, kdo sdílí váš pohled na svět, který se pak odráží na specifickém (a lehce nekorektním) humoru, který třeba lidi z Brazílie často nechápou a který mě občas dostal do ne uplně "ok" situací :D Zkrátka a jednoduše. S tou holkou, se kterou jsme si celej den ze srandy rozvazovaly zástěry, jsme se jednoho dne na základě jednoho vtípku (který sem snad radši ani nebudu psát) rozhodly, že se spolu zajedeme podívat do Dánska.

Z jednoho vtípku se stalo téma několika dalších rozhovorů, postupně nabíralo na vážnosti, až to nakonec skončilo tak, že dva dny po mém příjezdu zpět do Čech, jsme "společně online" kupovaly letenky do Kodaně. A protože netroškaříme, rovnou jsme si koupily i autobusové jízdenky do Švédska, že se tam zajedeme podívat taky. A BYLO TO. Jeden z mých nejlepších výletů byl v tu ránu černej na bílým!

Jelikož jsem si sbalila jen menší batoh, nebrala jsem si tentokrát můj foťák. Takže fotek mám sice mraky, ale kvalita nic moc. Fotila jsem jen mobilem. Trošku je mi to teď líto :)


Výhled z našeho pokoje / Kodaňské Letiště

Kolem osmé hodiny večer jsem přiletěla do Kodaně a jelikož letadlo mělo hodinové zpoždění, nakonec jsem přiletěla v úplně stejnou dobu, jako Yana z Dublinu. Půl hodiny jsme se na tom obrovském letišti hledaly a když jsme se konečně našly, málem jsem tu holku umačkala, jak šťastná jsem byla, že ji po dvou měsících zase vidím! 

Tak jsme vyrazily do centra a nevěděly jsme, které téma probrat dřív... (Babinec, slepičárna, však to znáte...)


U Tivoli jsme našly v koši dánskou vlajku. Puberta.

Ubytovaly jsme se v Danhostel Copenhagen City na H.C. Andersens Boulevard a rozhodně vám jej doporučuju! Cena super, ubytování parádní, čisto, moderní interiér, milí lidi na recepci, prostě bez chyby... Pokud pro sebe nevyžadujete nic přehnaně "posh", pak rozhodně neuděláte chybu. Do centra se pěšky dostanete za 10 minut, protože je to hned vedle Tivoli gardens - takže defakto v centru už vlastně jste :D My jsme hned po ubytování vyrazily na jídlo. Jelikož bylo už po jedenácté, dalo se zajít jedině do McDonalds, kde to NESNÁŠÍM, ale... #hladjesvina a #hladsenepta A řeknu vám, UŽ LÉTA jsem se TAKHLE NEBAVILA. Takovýhle záchvaty smíchu kdesi v mekáči, kdy doslova brečíte, jsem zažila snad naposled někdy na gymplu. Zamilovala jsem si tu holku ještě stokrát víc! :D (LifeHack - pokud chcete zůstat mladí, hledejte si mladší kámoše :D)

Mám v plánu napsat vám článek o tom, kam si v Kodani zajít na jídlo a co je fajn vidět. Napíšu taky krátký článek o našem výletě do Švédska. A v tomto článku budu mluvit tak obecně o tom, jak na mě Dánsko zapůsobilo :)


První věc, která je typická a dá se říct i dost klišoidní, je opravdu MASIVNÍ VYUŽÍVÁNÍ KOL. Kola jsou zde zaparkovaná v neuvěřitelných počtech takřka všude, nezamknutá, prostě "jen tak". Nikdo vám kolo neukradne, protože zaprvé v Dánsku se prostě NEKRADE, za druhé, proč byste kradli kolo, když máte STOPROCENTNĚ svoje vlastní, že... Cyklostezky jsou tu všude a taková ta ranní a odpolední dopravní špička se neprojevuje na silnicích v podobě kolon aut, ale ohromného množství cyklistů. Jsem si jistá, že autem zde jezdí jen lidi, co dojíždí do Kodaně z velké dálky a nebo vezou něco, co nejde naložit na kolo. V Dublinu jsem před tím byla orhomená množstvím cyklistů, ale oproti Kodani je to tam celkem prkotina :D


By Yana.

DÁNKY. Ty zde chodí celé oblečené do černé. Ať už zrovna elegantně, nebo víc sportovně, jsou téměř pokaždé od hlavy až k patě v černé. A k tomu bílé sportovní tenisky. A pokud výjimečně nejsou v černé, mají hodně hodně oversized svetry, ale v dost utlumených barvách. Jednoduchost. Světlé blond vlasy nosí většinou ve vysokém culíku a nebo ještě častěji, v zašmodrchaném drdolu... DÁNI. Tmavé kalhoty a tmavý elegantní kabát. A většinou sportovní tenisky. Všichni zde vypadají podobně. Takovou uniformitu v oblékání jsem snad ještě nikde neviděla. 


By Yana. 

HYGGE. V Kodani to není tak uvolněné a v pohodičce, jako třeba v Dublinu. Je tu docela ruch a lidi dost spěchají, utíkají, nestíhají a podobně. Je na nich ale vidět, že když už zastaví, dokážou si onu chvilku klidu extrémně kvalitně a na úrovni vychutnat. A tomu jsou uzpůsobené všechny zdejší restaurace a kavárny. Těžko se to popisuje, ale všechny mají společné něco, co na vás dýchne okamžitě, jak do nějaké z nich vejdete. Skoro všude mají u vstupu koše s dekami, které si můžete půjčit a během jídla a pocucávání kávy se do nich zabalit. Svíčky a lucerny pro ještě větší útulnost jsou samozřejmostí. Prostě hygge. Taky jsme se s Yanou shodly, že zdejší INTERIÉRY jsou uniformní, stejně jako jejich styl oblékání. Je jedno, zda se jedná o kavárnu, nebo obchod s pečivem, či supermarket. Všude je takový ten nordický, minimalistický interiér a design. Málo věcí, jendoduché prvky a hodně utlumené a jendoduché barvy. A nám se to moc líbilo. (Jen jsem si říkala, zda to není po čase už trochu nuda?)


JÍDLO. Dánové si potrpí na opravdu vysokou kvalitu jídla. Jde to hrozně moc vidět nejen v restauracích a pekárnách, ale i v supermarketech. Milují ryby a mořské plody. Milují sýry. Sladkosti. A jejich nejvíc typický je pravděpodobně Smørrebrød. Hutný tmavý žitný chléb, který si namažete máslem a obložíte krevetami, uzeným lososem, vajíčkem, zeleninou, šunkou, různými druhy salátů - přirovnala bych to k našemu chlebíčku, akorát že asi tak tisíckrát zdravější a v nekonečném množství variací. Dál jsem tu často viděla Æbleskiver - koblihové kuličky plněné vším možným. A taky Wienerbrød - chutná jako štrůdl, protože je z listového těsta, ale plete se jako vánočka a může v něm být cokoliv. Od jablek, přes marcipán, pudink, až po skořici s cukrem. No, jídla je zde opravdu požehnaně a všechno to vypadalo absolutně božsky... 

Srovnání s Iry? Irská tradiční kuchyně se skládá z brambor, mrkve, květáku, tmavého masa, másla, chleba (nejčastěji soda bread), párků, prejtu, vajíček. Mimo tyhle prasárničky jí docela i dost ryb, krevet, mušlí... Ovšem "normální" každodenní kuchyně se skládá ze smaženého kuřete - zmraženého - ze supermarketu, hranolek, brown sauce, kari omáčky, rýže a brambor, nebo rovnou celé "full irish" snídaně narvané do "roll" čili do bagety. Jinými slovy, irové mají moc dobrou tradiční kuchyni, ale v reálu jí jak čuňata... A kdyby mi to náhodou chtěl někdo vyvrátit, tak než něco řeknete, zamyslete se nad jejich slavným "CHIPS SANDWICH"! :-D Průměrnej Dán by tohle nerozdejchal.


Dánové skupují tulipány ve velkém, ale zároveň se těch hyggelig vánočních světýlek pořád ještě nechtějí vzdát.

HOSPODSKÁ KULTURA. Ta zde prakticky neexistuje. Dáni mají rádi restaurace a kavárny. Hospod je tu ohromě málo a když už na nějakou narazíte, je na ní napsáno "IRISH PUB". Nedělám si srandu. My narazily hned na několik irských hospod, nebo skotských hospod, které "jakože" připomínaly stylově to, co velice dobře znám z Dublinu a tak dokážu posoudit, že to prostě nebylo "ono". Zkrátka Irish pub, co není v irsku, NENÍ irish pub. Ale je to všechno, co je v Kodani k nalezení... Zde hospody prostě nefrčí a Dánové si pravděpodobně radši zajdou na víno do hezké restaurace, než že by sledovali fotbal v přeplněné hospodě s pivem a živou hudbou. Není to špatně. Je to zkrátka jejich styl... :) Já mám ale hospodský ruch a tu energii ráda a tohle by mi zde fakt chybělo.


NÁMĚSTÍ. Já si toho úplně nevšimla, ale zaujal mě postřeh, který měla Yana. Jakožto slovanské holky z Ruska a Česka jsme zvyklé na velká náměstí. Na prostorná místa v centru města, kde je uprostřed nějaká kašna, památník, cokoliv. Já vím, mluvím o Rusku a Česku, ale náměstí najdete i v Itálii a Barceloně, ale co jsem si před tím neuvědomovala - Irsko, Skotsko, Anglie, tam tohle neexistuje. Tím myslím to, co si představíte pod pojmem "náměstí". Velké a široké ulice - TO ANO, ale v Dublinu skutečně žádné náměstí není. Ani jsem žádné neviděla v Edinburghu a ani v Londýně. Trafalgar Square prostě není náměstí. V Kodani je ale takových náměstí dost. Velké dlážděné prostranství obestavěné domy, kde uprostřed stojí nějaký památník a kde jsou historické trafiky, kde se prodávaly noviny a tabák. Místo, kde se můžete nadechnout...

Z Kodaně se můžete přes velký most dostat do švédského města Malmo. Flix busy vás tím pádem můžou z Kodaně za pár hodin dostat třeba i do Stockholmu, Goteborgu, nebo Osla. My jsme toho využily a na jedno odpoledne jsme si zajely do švédského Malmo. Celní kontrola k mému překvapení proběhla - každý musel v autbusu ukázat svůj pas, nebo občanku. Yana samozřejmě musela ukázat i vízum.


Trošku jsme se ztratily po cestě do čtvrti Christiania, ovšem byly jsme znamením shůry ujištěny, že jsme stále ještě "TADY". To se vám v tu chvíli fakt uleví, tyjo!

Typické dánské symboly a suvenýry? Vlajka, Hans Christian Andersen, socha Malé mořské víly sedící na kameni, dřevění malovaní koníci, Vikingská klasika - helmy s rohy, které Vikingové ale ve skutečnosti vůbec nenosili, na každém rohu si zde můžete koupit pletené ponožky, nebo čelenky - ty jsou zde přes zimu naprostá NUTNOST :D Já už s pletenou čelenkou přijela, protože jsem si ji na podzim koupila v Dublinu, kde jsem ji moc nenosila. Byla totiž taková divná. Zde jsem s ní měla  naopak pocit, že naprosto ZAPADÁM :D Taky jsou zde populární dřeváky a podivní skřítci. A samozřejmě sobi...


Všichni jistě známe Flying Tyger Copenhagen. Zajímavé je, že my jsme našly jednu prodejnu, a to až poslední den, jinak nikde nic :D To mi přišlo trochu zvláštní. Taky zde mají například New Yorker, ten v třeba v Dublinu nenajdete.

Dánština je příšerná zajímavá :D Zajímavá, ale příšerná. Naučila jsem se "mange tak" což je "mockrát děkuji". No a "fiske", což je ryba. Sem tam nějaká slova svou psanou formou lehce připomínají angličtinu, takže rozumíte například nápisu "toalety jsou pouze pro zákazníky", ovšem v mluvené dánštině neidentifikuju vůbec nic. Popsala bych to jako mix nějakého podivného německého dialektu s anglickým podivným dialektem.

Dánové (i dánky) jsou krásní. Fakt moc krásní lidi... Hotová živoucí cukrárna zde :D

Architektura. Místy mi to zde připomínalo Prahu, nebo Paříž. Takový ten typický evropský styl, klasicismus, empír, neogotika. A pak jsme zabrousily do čtvrti, kde jsme si připadaly zase jako v Dublinu, aneb cihlové domky s typickým ostrovním vzhledem. Ale obecně moc krásné a čisté město s překrásnou architekturou, která je ale v něčem taková...skandinávská (čím to asi bude..) a připomíná vám v něčem zkrátka prostředí Pipi Dlouhé Punčochy, nebo Dětí z Bullerbinu od Astrid Lindgrenové (vím, to je švédský, ale chápeme se...)


To je zatím všechno obecnější, na co jsem si vzpomněla. Příště už konkrétně o tom, co vidět a kam se zajít najíst! Mějte se!


Written by: 
Tereza 

Žádné komentáře:

Okomentovat