Poslední podzimní...

11/30/2017

Budu k vám upřímná. Nakupily se mi fotky, které bych tady na blogu ráda měla, když už tu mám ten štítek "z přírody". Ten mám totiž ze všech štítků (mimo cestování) snad úplně nejradši :) Ale psát nemám o čem. A syslit si ty fotky? Na kdy? Přece je nebudu dávat na blog v lednu? To už zas budu mít úplně jiný! Ty mrazivý, se sněhem :) (teda, doufám...)

Neumím si vycucat z prstu nějaký hluboký téma jen proto, abych vyplnila mezery mezi fotkama. A rozhodně se o to ani nebudu snažit. Občas zde prostě přistane článek jen na koukání, no. A aby to zas nebylo úplně "flink", přidám k fotce aspoň krátký popisek, nebo odkazy na písničky, nebo na související články - ty se do takových článků totiž náramně hodí :D (hm, já vím, ani moc ne)



Nádherný nebe jednoho listopadovýho večera. Měla jsem za sebou další praktickou státnici a šli jsme z nákupu. Potěšilo mě, že na tom chodníku, kde jsem tuhle nádheru fotila, stálo dalších "x" lidí a fotili si ji taky. Mám radost, když lidi ještě dokážou ocenit něco tak hezkýho a nevalí prostě jen bezhlavě a slepě z práce domů, aniž by se kolem sebe rozhlídli.



Podzimní focení mě baví hodně moc. Ale člověk se nevyhne takovým těm klišé. Šípky? Barevný listy? Pak je to už pořád dokola... :D Další podzimní fotky si můžete prohlídnout tady (ty se podle mě celkem povedly) a taky ještě v tomto článku, když jsem v říjnu fotila ve zlaté hodině a je tam mimo to i můj podzimní playlist. Na kterým teď mimochodem ještě přibyla písnička od PJ Harvey - Catherine. Já tyhle ponurý skladby prostě zbožňuju. Ale až to uslyší Martin, zase bude nevěřícně kroutit hlavou :D Jazzman.



Projížděli jsme nádherným podzimním lesem. Na Vysočině. Kvůli tomuhle jsme na chvilku zastavili, protože...protože prostě klasická Tereza :D Jeli jsme na výlet do Ležáků, kouknout se na pomník a do muzea (kde mně z těch věcí fakt mrazilo...) a taky na Veselý kopec. Obojí doporučuju, mimochodem. 



 Nádherný podzimní šedivo, mlhavo, ponuro...
Ráno u nás na zahradě  :)


Momentálně prožívám takový divný období. V mé hlavě se nic zajímavýho neděje. Nedokážu myslet nějak "s přesahem". Nezamýšlím se nad vážnými tématy. Nejsem moc kreativní. Nikam necestuju. Ani se vlastně nijak výrazně neučím. Dost tak jakože "zútulňuju" byt (no, trošku jsem to zde vánočně na(pře)zdobila), protože mě to baví, taky uklízím, peru a dokonce mě tyhle činnosti nějakým způsobem "uklidňují" (což je divný :D), chodíme různě ven, na sedánky s kamarádkama, s M. jsme byli na koncertě Maceo Parkera, Vojtěcha Dyka, taky v kině (o tom jsem psala posledně), v sauně, na vánočním trhu, kde jsme si dali něco vostřejšího (kdo by odolal drinku s názvem "Tatraplán", aneb jak já říkám "Turboplán", protože když mám nějaký promile, všechno je najednou od Turbomoštu :D - NEBYLO...) a k tomu klobásu. Jsem spokojená, ale nedokážu o tom psát.  Je to takový divný.

Asi je to tím blížícím se prosincem, zkouškama, státnicema. Tím, jak se ochlazuje, jak se svět trošku zpomaluje a mizí taková ta "energie", které je přes jaro a léto zas naopak přebytek... V létě dokážu udělat článek sršící nadšením úplně z čehokoliv, co zažiju. Teď jsem nějaká introvertní a bloknutá.



Mykologické okénko. 



A samozřejmě šípky do vázy. Jak jinak :)


Mějte se krásně, přeju fajn víkend a já se zas někdy s něčím (snad trošku záživnějším a výživnějším) ozvu!

T.

Čtěte dále v této kategorii...

0 komentářů

TENTO MĚSÍC NEJVÍC ČTETE

Subscribe