Stavanger | Procházka městem vol. 1

10/21/2017

Moje (pro vás asi už nekonečný) tlachání o Norsku už se pomaličku chýlí ke konci. V tomto článku bych vám chtěla ukázat zas další kousíček Stavangeru. Minule jsem psala o Sverd i fjell. Dnes vám ukážu centrum, přístav a taky nemůžu vynechat naši poslední plavbu trajektem, kterou jsem si užila snad asi nejvíc - protože bylo nádherně a svítilo sluníčko! :) A příště vám ukážu ještě starou čtvrť, která vydá na samostatný článek. A pak už bude hotovo, protože Stavanger byla naše poslední zastávka. Z letiště Sola jsme za dva dny letěli domů. (Respektive do Krakowa.)


Trajekt z Lysebotnu nám vyjížděl někdy v půl 7 ráno, takže jsme vstávali opravdu brzo. Museli jsme se stihnout probrat, nachystat věci, sbalit věci, sbalit stan, přivázat to všechno lanem na batohy a dojít kilometr k přístavu. Všechno jsme stihli v rekordním čase, až jsme na sebe byli hrdí (protože první noc na Preikestolenu nám trvalo celou věčnost, než jsme stan postavili a další ráno zas celou věčnost, než jsme jej sbalili). No, chce to trénink :) Trajekt jsme stihli s předstihem, takže jsme si při čekání v přístavu ještě dokonce stihli vyčistit zuby, učesat vlasy (já) a ještě si chvilku užít ten božskej pohled do fjordu s vyhlížením tuleňů :)

Takže takhle to, vážení, vypadá na samém konci Lysefjordu před sedmou hodinou ranní. Mlha, chlad a naprosté TICHO A KLID :-)


A teď pár fotek z trajektu. Nejdřív byla mlha a zima, po chvilce se ale udělalo jasno a svítilo sluníčko. Cesta trvala asi dvě hodiny, protože z Lysebotnu do Stavangeru je to docela dálka (Lysefjord má na délku asi 42 km) a museli jsme navíc jednou přestupovat :) Ale upřímně, já si tu ranní vyhlídkovou plavbu po fjordu natolik užívala, že čím delší by ta cesta byla, tím líp! 


Přístav ve vesničce Hommersåk, kde jsme přestoupili na další trajekt. Mohli jsme tak chvilku pozorovat, jak si Norové vychutnávají ráno. Bylo něco po osmé a my jsme pokukovali po postarším páru, jak vysedává na verandě svého srubu. Oba si četli noviny a popíjeli kávu. Bylo ticho a slyšet bylo jen šplouchání moře, sem tam nějaký racek. No, solidně jsem jim tuhle pohodu záviděla... Kdo by si nechtěl takhle ráno posedět u fjordu s nádherným výhledem na všechny ty ostrůvky? 


Červený srub, kde se momentálně snídalo na terase
A ten výhled... O:-)


A pokračujeme v cestě... Vytáhli jsme dokonce i sluneční brýle! :D


Tady už ve Stavangeru. Myslela jsem si, že tráva na střeše se týká jen těch starých domečků, ale tady je důkaz toho, že je to i velmi moderní architektonický prvek! Sice nechápu proč (jestli to má nějaké praktické oddůvodnění, nebo je to čistě jen kulturní věc), ale je to tak. A líbí se mi to :)


Stavanger je čtvrté největší město Norska a zároveň správní město kraje Rogaland. Nachází se v jihozápadním Norsku, při pobřeží Severního moře. Nachází se tu světoznámé středisko těžby a zpracování ropy. Ropných plošin si nejde nevšimnout nejen během přistávání na letiště Sola, ale je na ně výhled dokonce i z cesty na Preikestolen. V jeho centru se nachází nejstarší norská katedrála Stavanger domkirke z poloviny 11. století.


U Stavangeru se nachází několik jezer, které jsou oblíbeným místem odpočinku. Jezero Breiavatnet leží v centru Stavangeru, Mosvatnet a Stokkavatnet jsou víc na periferii. U jezera Mosvatnet se nacházel i "náš" kemp - Mosvangen.


Co se mě týče, Stavanger mě ničím nijak významně nenadchl. Všude se něco stavělo, město bylo rozkopané, nedalo se nikam normálně dojít. Ale co víc, nebylo tam nic moc zajímavého - kromě centra a přístavu, kde to je sice krásný, ale asi za hodinu nemáte moc po čem koukat. Pro život určitě skvělý místo, ale jako turista se tam za chvilku nemáte kam vrtnout :D

Samozřejmě. Kavárny, restaurace, obchody - to vše tam bylo. Ale ty ceny... :) Pravdou je, že všechny ty vyšperkované moderní severské minimalistické koselig interiéry zely prázdnotou. Trochu škoda, říkala jsem si. A co potom dělají s těmi zbytky, které se nesní? Ve výlohách jsem pořád zírala na ty hory krevet, mušlí a lososů a přitom nikde nikdo! 


Suma sumárum, člověk tam zkrátka nemá moc možnost trávit čas jinak, než se procházet sem a tam (jak říká moje bábi "semotamo") a posedávat na lavičkách u přístavu. A to celkem rychle omrzí, byť je to krásný. 

Takže jsme se prošli a pak šli zpět do kempu. Další den jsme se šli ještě podívat do staré čtvrti. A to je tak vše, co bych vám o Stavangeru řekla. Asi ještě to, že mě šíleně bolely nohy, takže to procházení pro mě bylo docela utrpení. Puchýře, kamarádi. Puchýře... :D


Bylo nádherně! 

Tahle stará loď si zahrála ve filmu Dunkerk jednu z nemocničních lodí! Jelikož jsem tehdy viděla Dunkerk asi před dvěma týdny a měla v sobě ještě čerstvé dojmy, byla jsem z této zajímavosti nadšená! :-) 


A nesmím zapomenout - potkali jsme tu i pár trollů! :)) Byli zlatí.


A tady pár večerních fotek :-)



Martinova večerní kempová pohodička při vaření večeře :D Já byla zrovna ve sprše - horké sprše!! - to vám byl takovej zázrak! :D Stála 1NOK a tekla super teplá voda celých 10 minut!!! )

HYGGE jak sviňa :D 




Mějte se fajn a krásný zbytek víkendu!

T.

Čtěte dále v této kategorii...

0 komentářů

Nejčtenější články

Subscribe