26.10.17

Čtvrteční zubařské okénko


Lepší úvodní fotku nemám, jelikož si nepřijdu ještě dostatečně (= vůbec) profesionální na to, abych mohla veřejně šířit fotky v chirurgickém mundůru s rouškou, kde VYPADÁM neskutečně nabušeně, jako bych byla minimálně ženský provedení Marka Sloana z Grey's Anatomy. Tato fotka s pivem po zkoušce z chirurgie mnohem líp vykresluje moje momentální chirurgické (zatím ještě studentské a absolutně amatérské) "já".


V jedné ruce držím křečovitě hák z chirurgické oceli, kterým se už dobrou půl hodinu snažím nehybně odtahovat pacientčinu tvář, respektive měkký tkáně kolem čelistní kosti (kost šíleně klouže a když po ní ten hák třeba i jen trošilinku jezdí, tvář potom natíká a dost to po odeznění anestezie bolí), zatím co Martin si chystá šití na extrakční ránu po retinované osmičce a pekelně se při tom soustředí. V druhé ruce držím zároveň savku i s nůžkama a přemýšlím, jak dlouho mi asi ještě bude trvat, než se naučím střídat tyhle dvě věci bez použití druhé ruky. Rychle, elegantně, zkrátka tak, aby to šlo jak po másle a nikdo to v té hbitosti ani nezaregistroval. (Asi jako když připomenu Martinovi, aby vyčistil ránu exkochleační lžičkou, a on mi na to řekne "Však jo, už jsem to udělal"...) 

23.10.17

Honem ven, než stromy dotáhnou ten striptýz!


Navlíkla jsem bílej pletenej svetr, hodila foťák do tašky (tentokrát dokonce i s paměťovkou), zašpuntovala uši, pustila Nicka Cavea & The Bad Seeds a vyrazila do té pestrobarevné a příjemně pošmourné nádhery. Chyběl mi už jen termo hrnek s čajem, ale to už by bylo příliš moc dokonalý!

21.10.17

Stavanger | Procházka městem vol. 1

Pohádkový zámek Žleby


Našla jsem ve složce "koncepty" zahrabaný článek ještě z léta, který jsem z nějakého záhadného důvodu zapomněla publikovat. Když jsme byli na výletě v Kutné Hoře a okolí, viděli jsme kromě Kačiny i zámek Žleby. Absolutně nechápu, jak jsem na něj mohla zapomenout, když jsem z něj byla tolik nadšená :-)

13.10.17

Hora mezi námi | Opravdu těžká recenze...


Už jsem viděla hodně rozporuplných filmů. Tento je ale echt rozporuplný. Sama doteď nevím, co si o něm myslet. Sama nad ním celý den přemýšlím a pohrávám si s myšlenkou, že to nebylo nic moc, kdežto pak si zas říkám, že to bylo super. Co teď? Jde vůbec v takovým rozpoložení napsat objektivní recenzi, jakože takovou tu opravdickou recenzi, která popíše film takovým způsobem, jako by to byla anatomická pitva? Střih, hudba, zápletka, výběr herců, režie, scénář, kostýmy, dramaturgie,...

12.10.17

Norové a počasí


"Det finnes ikke dårlig vær, bare dårlige klær"

10.10.17

Poslední aristokratka | Kniha, která se čte sama, i když je vlastně tak trochu o ničem


Dlouho tu už nebyla recenze na žádnou knížku! Bohužel to není tím, že bych nestíhala psát. Spíš nestíhám číst, což mě mrzí ještě víc, než to psaní. Jediný, co jsem za léto přečetla, byla tahle JEDINÁ knížka, plus (no, jak jinak) několik skript do školy... (A jednu knížku jsem nedočetla, protože to už na mě bylo "moc". O tom zase jindy.) 

07.10.17

Naše české doma


Jednou se mě můj kamarád z Francie zeptal, jestli je Česká republika hezká. 
„Ovšem,“ odpověděla jsem bez váhání. Copak bych mohla odpovědět jinak?
A on se zeptal: „A co je u vás hezkého?“

Říjnová zlatá hodina


Ráda bych sem jako "podkres" hodila odkaz na nějakou krásnou melancholickou skladbu, která by tu podzimní náladu tohoto článku víc podtrhla a zvýraznila, jenže bohužel - sedím si tak doma, nalakovala jsem si nehty na tmavě fialovou (v nemocnici lak mít nemůžeme a vždycky, když nám skončí výuka na klinice, mám hrozný nutkání si alespoň na víkend z recese nalakovat nehty :D) , na hlavě mám obří sluchátka a poslouchám Black Sabbath (před pár dny si někdo v bytě nad námi pouštěl "Iron Man" a mně to dunění baskytary a bubnů tak nakazilo, že si teď BS občas pouštím :D) a až publikuju tento článek, půjdu si asi pustit další díl Peaky Blinders :D Tolik o podzimní melancholii....