Sobota v Budapešti část 1. | Tržnice Vásárcsarnok a Rybářská bašta

5/14/2017


Zásada jedna  "Je lepší vyrazit kamkoliv, než sedět doma." 
Zásada dvě - "I když budete mít na výletě hnusný počasí, tak pořád je to lepší, než sedět doma." 
A zásada tři - "Zážitky jsou cennější, než věci."

Tohle všechno jsem měla na paměti, když jsem M. kupovala vánoční dárky. On totiž nic nepotřebuje - a v jeho případě to fakt není jen fráze. Takže jsem prostě sáhla po zážitcích. Nejsem žádná "RITCH BITCH" a tak jsem musela chca nechca zamířit na SlevomatTam jsem koupila dvakrát zájezd do Budapeště a pak ještě do Rakouska. Čtyři vouchery mě vyšly na moc pěkný peníze a i když byla ta Budapešť jen na jeden den, i tak je to prostě lepší, než sedět o víkendu doma (nebo ani ne doma, ale vždy je lepší jet na výlet, než na výlet nejet). Bála jsem se, že to nevyjde a budeme mít škaredý popčasí. I tak jsem si ale říkala, že i deštivá Budapešť bude zážitek. A o zážitek mi šlo. M. navíc v Budapešti nikdy nebyl... Takže nebylo o čem přemýšlet.

Vyjeli jsme s CK Bohemian Tour v 6:10 ráno z Brna. Autobus mě mile překvapil. Po strašné zkušenosti s cestou do Paříže, kdy jsme na podobnou "jednodenní otočku" jely 32 hodin (16 tam, 16 zpět) v totálním kostitřasu, jsem byla fakt spokojená! Den před tím jsem byla smutná, protože iPhone (a nejen on, ale i Yr.no - a Terka říká, že ten se NIKDY neplete ) mi hlásily, že v Budapešti bude celej den pršet. SKVĚLÝ! M. mě uklidňoval slovy "A cos čekala? Však nám na cestách vždycky chčije a vždycky máme mlhu..." Takže i přes zklamání jsem si znovu zopakovala, že "lepší jet v dešti, než nejet vůbec".

Už po cestě nám zklamání z počasí zaháněl náš průvodce. Stoprocentně nějaký vysokoškolský historik. Byl šíleně vědomostně nabušený, znal všechny letopočty a nebyl to jen naučenej text (jako když vezmete brigádu jako průvodce na zámku a nadrtíte se to jako básničku), protože on věděl prostě všechno a nejrůznějšíma asociacema se dostával i do odvětví historie, který s Budapeští vůbec nesouviselo. Tento optimistickej chlapík s dobrýma fórkama nás celou dobu ujišťoval, že přeháňky jsou pouze lokální a přechodné a že v Budapešti ještě nikdy nezmokl a nehodlá to dopustit ani teď. Na to, že jsme celou cestu jeli v brutálním chvístancu, tmě a škaredých mračnech, si byl nějakej podezřele jistej..


Po 4 hodinách cesty jsme dorazili do Peště a hned šli na hodinu a půl do tržnice Vásárcsarnok. Změna plánu - kvůli dešti. Měli jsme jít prvně na památky, a až pak do tržnice. Ale já nechápala k čemu to - však má stejně pršet celej den!?

Tržnici najdete v centru hned u mostu Szabadság híd. V podzemí se prodávají ryby, v suterénu spousty druhů masa dokonce i slepičí pařáty a hřebínky! (COŽE?! To se jí?), kaviár, sýry, miliony druhů koření, ovoce, zeleninu, alkohol, sladkosti, čokolády, prostě všechno... V prvním patře se prodávají vyšívané dečky, haleny, šaty, různé suvenýry (no, třeba matrjošky...aha, jasně...), kožené výrobky, dekorativní předměty, talíře, hrníčky a tak... A hlavně - JÍDLO. Jsou zde různá "bistra" a můžete si zde dát spousty maďarských pochoutek.

My si samozřejmě dali guláš a závitek s kyselým zelím. A pivo. 


Pálinka. Ze všech druhů ovoce. Před každým jídlem samozřejmostí!


Ne všechno jsem v Budapešti úplně chápala - a tohle byla jedna z těch věcí. 
Vystavovali zde totiž houby ve skleněných akvárkách hned vedle záchodu.


Atmosféra tržnice je úžasná.


Soproni. Výborný pivo! Jedenáct bodů z deseti.


Můžete si zde zajít na pečená kuřecí stehna, řízky, guláše, gulášovky (polívky), zeleninové směsi, různé závitky, perkelt, fazole, cizrnu, spousty druhů koláčů - s jahodami, borůvkami, s tvarohem, mákem, marmeládou, čokoládou, nutelou, sypané vším možným. Pak jsou zde smažené sýry, smažené "koule" zeleniny pro vegetariány (na fotce níž jsou vidět), pokrmy v chlebu polité tatarkou :D , hot dogy, klobásy, prostě všechno možný. Hot dogy jsou zde většinou obložené zeleninou a salátem. 

Ale co jsem nechápala, byly různý druhy langošů. Kromě těch klasických - sypaných sýrem, nebo klobásou - zde byly i langoše s rukolou a kozím sýrem polité asi litrem tatarky, langoše na kterých je míchaný zeleninový salát taktéž politý celý tatarkou, prostě divný kombinace smaženýho langoše, pak něčeho zdravýho a celý politý tatarkou :D Martin zachránil jeden starší pár tím, že jim věnoval ubrousek. Měli úplně pokydaný a upatlaný ruce...od tatarky, překvapivě :D Protože ta je zde o moc víc tekutá, než by jeden čekal. A to nechceš....


Limonády v litrových zavařovačkách.


Závitek s kyselým zelím. Kyselost tohoto zelí jsme ani jeden nezvládli. Na můj vkus už to bylo přes čáru :D Před tím jsme si dali guláš (já si k němu dala těstoviny - ano, je to zde úplně v pořádku) a ten byl naopak luxusní. 


Vyšli jsme z tržnice a.... UŽ NEPRŠELO! Sice bylo pod mrakem, ale nepršelo a já jsem jásala radostí. I když jsem se těšila spíš na tu krásnou slunečnou Budapešť. Ty města jsou v deštivým počasí takový šedivý :-/


Rybářská bašta - Halászbástya. Postavena na přelomu 19. a 20. století architektem Schulekem. Nachází se zde i novogotický Matyášův chrám. A hned vedle něj stojí obří hotel Hilton... (Aneb jak zprznit krásné a významné historické místo snadno a rychle.)


Z Rybářské bašty je jeden z nejhezčích výhledů na Parlament.


Kavárna na Rybářské baště v takovýmto krásným "ochozu", "balkonu" "whatever", kde se skrz arkády díváte přímo na Dunaj a Parlament. Tohle se mi líbilo fakt MOC!


A protože mám těch fotek asi miliardu petstotisíc, zbytek vám ukážu v další části :-)

Zatím krásný zbytek víkendu!

T.

Čtěte dále v této kategorii...

0 komentářů

Nejčtenější články

Subscribe