28.04.17

Anthropoid | I am Jan Kubiš from Dolní Vilémovice, Moravia.


Konečně jsem se v rámci prokrastinace (jak jinak & jak originální) dostala k filmu Anthropoid. (Česko / Velká Británie / Francie/ koprodukce) Jak už u mě bývá zvykem - filmy a knihy, o kterých se nejvíce mluví, vždycky čtu/sleduju tak s půl ročním až ročním zpožděním. Možná to je proto, že se nerada nechávám strhávat všeobecným nadšením a ráda se na filmy koukám až ve chvíli, kdy k nim dospěju tak nějak sama...a možná je to proto, že se nerada nechávám jakkoliv ovlivňovat případnou negativní kritikou. Vždycky počkám, až všechno HALO kolem utichne, abych měla dostatečný prostor pro mé vlastní dojmy...

22.04.17

Dánská dívka


Hned v úvodu tohoto článku si neodpustím pár poznámek.

Transgenderové operace mě nikdy nijak nezajímaly, ačkoliv jsou obdivuhodné. Ale po shlédnutí tohoto filmu můžu říct jedině: "Dejte mi někdo do rukou předlohu - knihu Davida Ebershoffa - Dánská dívka, nebo klidně i sepsané rukopisy přímo od Einara/Lili "Man into woman" a asi se od nich neodtrhnu a přečtu je jedním dechem." Tahle problematika se zdá být na první pohled poměrně prostá, ale film na ni pohlíží až překvapivě komplexně. Nikdy bych si nedovedla představit, jak moc komplikované a emočně vypjaté můžou tyhle typy příběhů být a už se na ně nikdy nebudu dívat skrz prsty, nebo je jakkoliv zjednodušovat. Fakt se mě to dotklo.


19.04.17

Velikonoce


Na vesnici.
...a momentálně sněží, je nula stupňů a fouká silnej ledovej vichr - takže pocitově -7 (nekecám). A já se jdu učit, protože co jinýho taky? 

"Ať už je krásně, nebo leje jako z konve, Zem k tomu má své důvody, potřeby a pravomoc. Respektujme to. Tím, že vám bude vadit horko i zima možná udržíte dobrý vztah s klevetivou sousedkou, jejíž klouby reagují na každý stupeň Celsia, ale přijdete o každodenní maličkosti, které můžou vylepšit vás život."

Někde jsem tahle slova četla a zapsala si je do diáře, protože mi to přišlo takový vyrovnaný a moudrý a taky mě vytáčí, když někdo neustále nadává na počasí a není mu nic, co se zrovna odehrává venku, dost dobrý.

Ale momentálně si nemůžu pomoct a jsem fakt naštvaná... 

15.04.17

Knížka, co vás nakopne a můj čtecí koutek


Kraď jako umělec - Austin Kleon

Včera jsem zrovna potřebovala nakopnout. Ale zdravotně. Napěchovala jsem do sebe tolik vitaminu C, že....tyjo, nenapadá mě žádný inteligentní přirovnání. Jediný, co mě teď v souvislosti s vitaminem C napadá, je tohle... (Horší asociaci jen těžko pohledat)Neklikejte na to, je to Michal David :D Když už jsem se ale takhle nakopávala tím citrónem, řekla jsem si, že konečně napíšu o knížce, která je taky dost nakopávací...

13.04.17

Konečně už chápu, v čem spočívá práce Horatia Caina


Díky, soudní lékařství! Konečně už díky tobě vím, co přesně (do nejmenšího nechutnýho detailu) se děje s lidským tělem po smrti - od prvních pár minut až po desítky let. A taky už vím, co přesně se děje v těle, když člověk umře na oběšení, uškrcení, zadávení, zastřelení (a jak se pozná vzdálenost a typ zbraně!), uhoření, umrznutí, praštění tyčí po hlavě, hladovění a tak dále... A jestli si nechcete rozhoupat žaludek, negooglete si nikdy v životě, co znamená slovo "adipocere". Tento předmět pro mě byl doslova utrpení, protože to byla jedna velká depka a já jen doufala, že už to nebudu muset nikdy v životě číst. Jak například Karolína z Food Paper Travel sama sebe nazývá černou kronikou, já jsem pravej opak. Jakýkoliv kriminálky, vraždy a detektivky ignoruju a dělám, že se nic takovýho neděje. Protože když si to na moment připustím - třeba na seznamovských "novinkách", - jsem z toho buď smutná, nebo přehnaně cynická. A já nechci být ani jedno z toho.

07.04.17

Londýn v odrážkách

O Londýně už toho bylo na blozích napsáno kvantum a já už se do toho pouštět nebudu. Jen sem hodím nálož fotek a pár popisků a myslím, že zrovna v tomto případě není třeba se nějak ultra víc rozepisovat... :-) Proto jsem do rubriky "Anglie" vždy házela spíš jen takové střípky něčeho, co mě zaujalo. Například článek o hospodě Marquis pub na Covent garden, o Upper Norwoodském výhledu na město, o moderní mrakodrapové čtvrti a ještě brzo přibude článek o Toweru a hospodě The White Hart v Crystal Pallace... :-) (Hospodskýpovaleč...)



Fish and chips. No, že by mě to nějak nadchlo, tak to ani náhodou. Je to typický jídlo pro turisty, kteří to znají ještě z gympláckých učebnic angličtiny, a tak se po tom můžou utlouct. Ale je to podle mě takový slepý a hloupý... Asi stejně, jako když má člověk v Paříži hned nutkání experimentovat se šnekama (jo, taky jsem to udělala), přičemž místní z toho mají tak trochu bžundu, začnou ty jídla záměrně zdražovat a je to prostě takový vodění za nos. Turisti jsou totiž docela hloupí tvorové v tom cizím prostředí a nechají se strašně snadno zlákat "reklamou" :) Předražený to je, dobrý to není, nenajíte se toho a už si to víckrát fakt nedám... Ale jako tůůůrista jsem alespooň jednou musela.

06.04.17

Masarykův háj


Ty mé neustálé fotky kytek už asi začínají být trochu otravný, naprosto vás chápu... Ale to moje jarní nadšení nějak vůbec nechce polevit. Lítám po venku s foťákem jak smyslu zbavená...a při tom kýchám, smrkám a brečím (Zyrtec sezóna budiž zahájena). Líbí se mi, že i v Brně se dá rychle zaplout do přírody. Sice to není bůhvíjaká divočina, prakticky jen takový "větší park", nicméně okolí Kamenného vrchu a Masarykova háje je na procházku ideální. Viděli jsme včera žluvy, strakapoudy a datly (nebo datle?) :D  (všechno v páru, samozřejmě.....protože prostě jaro.. ;-) Fajn odpoledne...

04.04.17

Co jsme to za národ?

Sedím u pracovního stolu, okno mám otevřené dokořán a poslouchám, jak se z vnitrobloku (Nikoliv Vnitroblocku) line k nám do bytu zvuk houslí. Někdo cvičí. A je to strašně krásný. Často je zde slyšet i piano a nebo taky operní zpěv :) No líp jsme si vybrat nemohli, fakt, že ne!    

A tak té pohody využívám, dělám si kafe a pouštím se do článku... Ráda bych jen krátce rozvedla jedno téma... 


02.04.17

Lednicko Valtický areál


Nedělní výlet na jižní Moravu! Ještě že to máme tak blízko... Jih Moravy totálně zbožňuju, obzvlášť teď na jaře a přes léto. Vše to tu už kvetlo, těch pár kilometrů na jih jde opravdu znát. Teplo, opět úplně vymetená obloha, zámek Lednice, Minaret, Janův hrad - "Janohrad", projížďka lodičkou po Dyji, lužní lesy, tulipány, zlatý déšť, pivo, jídlo... Prostě rodinný výlet s bráchou a našima par excellence. (A to jsem se měla původně učit...) Lednice jako taková mě zas až tak nenadchla, protože znám zkrátka hezčí (respektive zajímavější, co se týče prohlídky) zámky a hrady. Spíš jsem pořád pokukovala po kytkách :D A nejvíc mě nadchla magnolie - byla vysoká jak dům + obří květy... Až tak velkou magnolii jsem ještě nikdy neviděla. Ale pán co tam bydlel říkal, že "No jo, vám se to líbí, ale vy nevíte, kolik bordelu to dokáže nadělat..." :D Pěkný zbytek víkendu!

01.04.17

Jaro ve městě


První duben! :) Utíká to šíleným tempem, až jsem z toho lehce nervozní. (Už je čtvrt roku za námi... COŽE?!)  Dnešek si rozhodně zaslouží článek plnej rozkvetlých stromů. A ono to ani nejde jinak, protože na jaře je to v Brně prostě nádherný a já mám pořád nutkání si všechno fotit... Sakury jsem fotila po cestě ze školy (je to teď v Brně trošku jak v Japonsku :)) A ostatní fotky jsou ze včerejší procházky na Špilberk. Miluju tohle období. Je totiž pro mě nejideálnější počasí z celýho roku - ani mrazy, ani šílený vedra. A prostě....ty rozkvetlý stromy a kytky a zlatej déšť... To je nádhera. A já z toho každoročně nemůžu... 

Takže krásný první dubnový víkend přeju! A jděte ven hlavně, protože to "blossom" období trvá strašně krátce..