Knížka, kterou už stejně všichni znáte. Nebo ne?

by - 3/27/2017


Dobré ráno! V tomto článku vám při snídani povím něco o mé poslední přečtené knížce a taky vám budu trochu dělat chutě na sladký... ;-)

40 dní pěšky do Jeruzaléma

Knížku jsem četla hlavně na cestách vlakem, když jsem pendlovala mezi domovem a Brnem. Vždy jsem byla na místě jako lusknutím prstu a dost často jsem musela před spolucestujícími zakrývat smích, protože mě ta knížka dokázala fakticky rozesmát...a to nikoliv do němýho úsměvu, ale do slyšitelnýho hihňáníFakt je, že smích dokáže ostatní lidi ve vlaku dost znejistit...nakonec jsem se cítila trapně nejen já, ale i ostatní :D  No, při čtení už se mi to dlouho nestalo (Naposledy snad u Terryho Pratchetta)

Ladislava jsem dřív moc nemusela. Přišel mi takový excentrický, extrovertní, s neustálou potřebou na sebe upozorňovat. Často poměrně trapným způsobem. (Jako třeba ten AZ kvíz? :D) No, fakt je ten, že mi takový připadá pořád, jen jsem si uvědomila, že mnohem raději přijmu takovou tu mediální všudypřítomnost někoho, kdo má v hlavě mozek, je kreativní, motivující a má co říct, než kdybych měla deno denně koukat, jak se na veřejnosti předvádí nějaký pitomec, co krmí davy totálními bludy.  #SORRYJAKO

V hlavě to má srovnané, pěkně uvažuje o životě a o poměrech mezi lidmi. Jeho korektně-nekorektní humor, který se občas octne až na samé hranici vkusu, se mi dost líbí a sedí mi (někomu by ale nemusel) a jde vidět, že má rozhled, přehled a něco v životě už přečetl a zažil. A hlavně se mi na něm líbí to, že vidí. Že prostě vidí svět. Že si všímá věcí kolem sebe, i těch detailních. Analyzuje je, přemýšlí nad nimi, uvědomuje si jejich podstatu a....no prostě....není ignorant. Toho si v dnešní době cením na lidech snad nejvíc. 


Tahle knížka není cestopis - jen se za tento formát tak trošku schovává. Je totiž o pouti a pouť má spíš duchovní a lidský rozměr a nejde v ní zas tolik o reálie. Píše se v ní o lidech. O životě. O tom, jak vnímat sám sebe, svět kolem a lidi kolem. Jak si vážit věcí a jak dávat bacha, aby se z vás nestal hlupák, sobec a ignorant... Zkrátka je to taková esence lidství. A taky je o tom, že lidé jsou ve své podstatě dobří, jen má každý svůj vlastní úhel pohledu. Svoje hodnoty pramenící z kulturního a sociálního prostředí, ze kterého člověk pochází. A taky je o tom, že někteří lidé jsou prostě fakt špatní a zlí, ale pořád to neznamená, že jsou takoví všichni. Nedokážu to asi moc popsat...je asi na každém, aby si ji přečetl a zhodnotil. Hlavní myšlenku bych shrnula takto: "neztrácej víru v lidi a sám v sebe..."

Každopádně ten humor a ty vtípky, to je fakt něco. Některý situace jsou neskutečný :D

Já jen můžu říct, že to je skvělá knížka. Vlastně na ní ani nic geniálního není, jde jen o upřímnost a otevřenost. Ale to je právě ono... ;-) Četla jsem ji docela dlouho - po částech - právě kvůli tomu, že jsem do ní vždy nakoukla jen na hodinku ve vlaku. Myslím si ale, že přečíst ji na jeden zátah by byla škoda. Možná by to byla dokonce i nuda, protože se v ní prakticky nic extra neděje.

 Ládík má fakt světu co říct...
...a vlastně jsem ráda, že mu tolik lidí naslouchá...


P.S. Fotky jsou z víkendu. Moje pondělní ráno takhle opravdu nevypadá... (škoda)
P.P.S. Kdo najde zaretušovaný flek od kafe? :D


Podobné články...

0 komentářů

.