Pescara & Chieti

11/08/2016


Jsou dvě ráno. Už po několikáté se ujišťuju, že máme opravdu všechno zabalené. Jsem o to víc nervozní, když mám UŽ ZASE sbaleno v baťohu. Na celých 6 dní! Martin ze mě normálně vychovává ultra-praktickou ženu. A to jsem ještě před pár dnama četla na módním pekle, že baťůžky na dovolenou zásadně NE! (...a následně si - podotýkám - zcela zbytečně - koupila mini kufřík). Venku je šílená zima, ale já mám na sobě jen slabej jarní kabátek - v Itálii je prý teplo. Je těžký tomu věřit, když mi po cestě na hlavní nádraží jde konstantě hustá pára od pusy a klepu zubama. 


Nasedneme do vlaku a v tu ránu usneme. Oba se přímo směšně choulíme na sedadle a máme přes hlavu přehozenou bundu - jsou dvě ráno a vlak je skoro prázdnej (tak proč sakra nezhasnou?). Celou cestu do Prahy prospíme a probudíme se s brutální bolestí zad. Mám zacuckaný vlasy, rozmazanou řasenku a kruhy pod očima. A jsem rozespalá jako prase. Takže plán odletět do Říma v romantickém stylu a la "krásná a svěží, mladá, krásná, elegantní" těžce nevyšel. Nevadí. V 7 nasedám do letadla a nemůžu se dočkat, až budu moct opět spát.


Vylezeme z letadla a ofoukne nás vzduch teplej jako fén. V dálce jsou vidět palmy. Spokojeně se usmíváme a sundáváme si svetry. Mezitím si všímáme, že Italky zde natvrdo nosí péřovky a čepice. Zima je prostě relativní pojem.


Sedáme na Prontobus a jedeme na protější stranu pobřeží - do Chieti. Cestu celou prospím. A tak se letos KONEČNĚ dostávám k moři. Není to sice na koupání, nicméně ten přímořský pocit mi bohatě stačí. (Ovšem Martin, jakožto otužilý horal z Vysočiny, se šel vesele vykoupat.) :-D


Následovaly procházky po pláži, pizza, obří croissanty promazávané nutelou (čuňačinka level petstotisíc), víno, sýry, nejlepší šunky na světě, multilingvální česko-anglicko-italské konverzace a výlet do Apenin na Rocca Calascio. A taky nějaký to víno (celkem dost vína) a limoncello.

Zemětřesení o síle 5,6 v půl 1 ráno jsme v klidu prospali. Ráno nás to skoro až mrzelo :D

Vše jsme zakončili sedánkem ve vinárničce Quartino. Solidně jsme se picli.


Po třech dnech opět sedíme v Prontobuse a frčíme směr Řím, kde budeme další tři dny. Bude to moje římská premiéra takže jsem fakt zvědavá!


Čtěte dále v této kategorii...

0 komentářů

TENTO MĚSÍC NEJVÍC ČTETE

Subscribe