Z Krakowa do Paříže

3/20/2016


Shánění ubytování přes Airbnb.com je vždy jedno velké dobrodružství. Nikdy totiž nevíte, co vás čeká. Nebo naopak nečeká...

Nám se už podruhé stalo, že jsme absolutně vůbec osobně nestřetli člověka, od kterého byt pronajímáme. Poprvé - ve Vídni - nám nechal klíčky schované za obrazem za dveřmi a při odjezdu jsme schovali klíčky naopak zase my jemu do poštovní schránky. Takhle proběhlo předání bytu. A podruhé - v Paříži - k nám byl neustále posílán bratr dotyčného, který z různých důvodů prostě přijet nemohl. Je to takové járacimrmanovské. Napadají vás myšlenky, zda ona osoba s konkrétním jménem vůbec existuje, nebo je to někdo zcela jiný, kdo si nepřeje být identifikován schovávajíc se za nepravé jméno/pohlaví/národnost? :D

Vedle toho je taky naprosto parádní pocit, když procházíte v jednu ráno titěrnou neosvětlenou  pařížskou uličkou lemovanou popelnicemi, nikde nikdo a hned za vámi kráčí naprosto cizí člověk, od kterého si pronajímáte byt. Já upřímně jen čekala, kdy mě praští po hlavě... Paranoia je blbá, ale slepá důvěra taky...

No a vedle toho všeho je ještě naprosto super pocit dorozumívat se s někým, kdo umí jen  a pouze francouzsky a nepobírá ani základní anličtinu, přičemž vy nepobíráte ani základní francouzštinu. Tisíceré díky za takovou věc, jako je Google translator! Jo, cestování je strašná prča...


Náš Pařížský byt se tomu Vídeňskému vzdaloval diametrálně co se týče rozlohy i vybavení. ALE - na druhou stranu musím říct, že i když jsme v Paříži měli byt velký asi tak 4x4 metry + koupelna 2x1 metr, bylo tam vše potřebné, relativně čisté (trošku smrad z balených cigaret...), s pěkným novým nábytkem, čistým nádobím, dřezem, velkou postelí, pračkou, kávovarem, elektrickou plotnou a podobně. (Jo, taky nechápu jak se to tam všechno vejde)  Byl pár minut od zastávky Jourdain a na jednom z hlavních uzlů Chatlet jsme byli za 15 minut... A malý bonus byl výhled na střechy starých pařížských činžovních domů. (tochceš) Takže když jsem po mém prvotním srdečním infarktu zjistila, že ona prťavá a křivá pohovka se dá rozložit na docela hezké letiště - mohla jsem se začít těšit z toho, že jsem zase jednou v mém milovaném městě...

Tenhle pohled mě nikdy neomrzí... (Upraveno v Instagramu)

Ačkoliv to na fotkách vypadá, že jsme měli jedno velké skoro-AZZURRO, opak je pravdou. Hned první den nám už od rána pršelo. A hodně... Myslela jsem, že se zblázním, když budu muset kvůli dešti zůstat zavřená na bytě. Ale díky silnému větru se počasí dost rychle měnilo. Hodinu bylo modro, pak se během 20 minut zatáhlo a pak hodinu lilo jako z konve. Ale byli jsme rádi, že neprší non-stop. Čehož jsme se pak stejně nakonec taky dočkali... :-D (Paris is new London)



Nezapomenu na to, jak jsem v parku Champ du Mars viděla v tom největším lijáku páreček prchající před deštěm - holka v totálně zablácených a promočených balerinkách, zmoklá jak slepice a 5 metrů vedle ní šel její partner. Byli očividně pohádaní. No, někdy ta romantika zkrátka nevyjde. My jsme naštěstí správní turisti z česka, co se z té "módy nepos..rou" a nestydíme se nosit pláštěnky!  (Teda většinou...) Stejně tak i naši kolegové z Japonska, kteří poctivě nosili pláštěnky i když se udělalo hezky :D

Futuralistické moderní La Defense. Zde se vyřádilo hodně umělců! Například Yaacov Agam s jeho barevnou fontánou.

Čtěte dále v této kategorii...

0 komentářů

Nejčtenější články

Subscribe